města

 

Františkovy Lázně - Historické město roku 2004

 
 
 

Františkovy Lázně – historické město roku 2004

 

Františkovy Lázně byly založeny 27. dubna 1793 jako Ves císaře Františka, v roce 1807 jim byl úředně přiznán název Františkovy Lázně. Františkovy Lázně se velice rychle  proměnili na město a v roce 1865 je povýšil císař František Josef I. na město. Po  napojení na saskou, bavorskou a českou železniční síť dostávají rozměr lázní světových a v období před 1.světovou válkou dosahují největšího rozkvětu.

Od doby svého vzniku až dodnes si Františkovy Lázně zachovaly charakter klidného přívětivého odpočinkového místa. Tento dojem vzniká výjimečným spojením původní okouzlující  architektury se zelení rozlehlých parků a lesoparků.

V roce 1992 se území historického jádra města stalo městskou památkovou rezervací, kterou tvoří jedinečný architektonický a urbanistický komplex, který dokumentuje  vývoj stavebních slohů, urbanismu a městské zeleně v 19. stol. v podobě svébytného fenoménu doby –léčebných lázní. Vedle klasicistní architektury je zde velice cenný soubor staveb ve slohu romantického historismu /1840-70/. Stejně cenná je soustava lázeňských parků, která dotváří charakter zahradního města. Městská památková rezervace Františkovy Lázně má rozlohu 92,4 ha , na jejím území je 105 zapsaných kulturních památek a jako celek je jedinečná

 

Další historická města v okolí :

Cheb, Mariánské Lázně, Loket, Karlovy Vary, Bečov nad Teplou

 

Praktické informace :

 

Turistické informační centrum

Americká 2, 351 01 Františkovy Lázně

Tel. : +420 354 543 162, fax: +420 354 544 204

e-mail: fltours@atlas.cz, www.frantiskolazensko.cz

Po-Pá: 8:00-18:00,  So-Ne: 7:00-14:00

 

Město Františkovy Lázně

http://www.frantiskovy-lazne.cz/

 

Městské muzeum Františkovy Lázně

http://web.telecom.cz/muzeum_fl/

 

 

Doprava

Poloha města Františkových Lázní a okolní zajímavosti v regionu mají velmi dobrou dopravní dostupnost

 

Autem

Z Prahy jsou Františkovy Lázně vzdáleny 180 km. Pojedeme po mezinárodní silnici přes Karlovy Vary a dále po nové rychlostní silnici R6 kde sjedeme na silnici I/21 směr Františkovy Lázně.  Františkovy Lázně jsou od sjezdu vzdáleny 2 km.

 

Z Plzně jsou Františkovy Lázně vzdáleny 114 km po dálnici D5 směrem na Rozvadov kde sjedeme u dálničního sjezdu č.128 a napojíme se na silnici č. I/21 okolo Mariánských Lázní směr Cheb, kde se napojíme na novou rychlostní silnici R6 a po 10 km sjedeme na silnici I/21 směr Františkovy Lázně. Františkovy Lázně jsou od sjezdu vzdáleny 2 km.

Autobusem

Do města jezdí přímé autobusové linky ( Praha – Plzeň – Cheb – Františkovy Lázně –Aš, Praha – Karlovy Vary – Cheb - Františkovy Lázně)

Františkovy Lázně mají přímé autobusové spojení s Chebem (kyvadlová doprava v intervalu 30 min.) V Chebu se sjíždějí autobusy ze širokého okolí a mezinárodní spoje ČR – Německo (Cheb – Selb). Pro vyhledání správného spoje lze využít www.idos.cz

 

Vlakem

Františkovy Lázně leží na železničním koridoru Praha – Plzeň – Cheb – Františkovy Lázně,

Praha – Chomutov – Cheb. Ze stanice Praha hlavní nádraží do Františkových Lázní jezdí vlaky přibližně každé 2 hodiny. Nově každou sobotu přijíždí do lázeňského města Pendolino z Ostravska – přes Prahu – Plzeň - Mar.Lázně - Cheb- Františkovy Lázně a zpět.

Vyhledání správného spoje lze využít www.idos.cz

 

Cyklisté

Cyklotrasy

Městem vede cyklotrasa č. 36 s názvem Krušnohorská magistrála po které lze přes Luby a Boží Dar dojet až na horu Klínovec.V okolí lázeňského města  najdeme několik cyklotras podle libosti vedoucích k zajímavým místům a do okolních měst.

 

Cyklostezky

Nedaleko lázeňského města u obce Třebeň se lze napojit na novou mezinárodní cyklostezku č. 6 Ohře v trase  Slapany – Cheb – Mostov – Sokolov- Loket – Karlovy Vary- Radošov – Lužný u Perštejna v délce 74 km, která vede podél povodí Ohře a čtyřmi regiony Karlovarského kraje. Tato cyklostezka dále navazuje na cyklostezky nebo cyklotrasy po kterých se dostanete do takřka všech míst republiky.

Po cyklostezce směrem na Slapany dojedete do Německa, kde jsi můžete vybrat velmi rozvinutou síť nenáročných cyklostezek a cyklotras.

 

Doporučujeme navštívit :

Společenský dům je komplex tří budov – původního sálu a společenského domu ve stylu barokního klasicismu z roku 1795 a v roce 1877 přistavěného reprezentativního novorenesančního sálu. Společenský dům patří neodmyslitelně k Františkovým Lázních. U malých venkovských lázní měl plnit funkci společenského centra, kde se všichni lázeňští hosté sejdou u společné tabule při obědě a večeři, naplní svůj volný čas u kulečníku nebo se uvolní při tanci na četných bálech a tancovačkách. Klasicistní stavbu velkého sálu a hlavní budovy navrhl stavitel nově zakládaných lázní ing. Rothhesel /rothesl/ z Brandýsa nad Labem. Sál svým leskem, jak uvádí současníci, předčil všechny podobné stavby okolních lázní. V okamžiku, kdy se Františkovy Lázně staly městem, se potřeba důstojné prezentace zvýšila a rada proto rozhodla o stavbě nového velkolepě pojatého společenského sálu. V duchu doby navrhl františkolázeňský stavitel Gustav Wiedermann reprezentativní novorenesanční stavbu s prostorným interiérem a propojil jí s oběma staršími budovami. Stavba byla dokončena v roce 1877. Sál je od svého počátku využíván jako místo ke konání kongresů, pořádají se zde plesy a probíhají významné společenské události.

 

Divadlo Boženy Němcové – dobově,funkčně pojatá stavba pod vlivem klasicismu s interiérem ve stylu Art deco  postavená v roce 1928. Autorem projektu byl profesor Arthur Payr z Prahy.

 

Kostel Povýšení Sv.Kříže Nádherná empírová stavba postavená v letech 1814 – 19. V roce 1812 Františkovy Lázně navštívil císař František I. a na žádost chebského magistrátu uvolnil z církevního fondu finanční prostředky na stavbu katolického kostela. Stavba byla dokončena v roce 1819 a patří po architektonické stránce mezi nejkrásnější empírové církevní stavby v Čechách. Fresky v interiéru jsou dílem malíře Kandlera. Za oltářem byly zobrazeny postavy patronů kostela sv. Heleny a císaře Konstantina.

 

Pravoslavný kostel sv. Olgy – autorem projektu je františkolázeňský stavitel a starosta Gustav Wiederman, který také navrhl obdobné  historizující stavby v Karlových Varech a Mariánských Lázních. Kostel byl vysvěcen v roce 1889. Pohádkově vyhlížející stavba má všechny znaky staré ruské architektury.

 

Pavilón Františkova pramene – klasicistní „tempieto“, pavilón s kanelovanými dórskými sloupy postavený v roce 1832 je jedním ze symbolů Františkových Lázní. Autorem projektu byl krajský inženýr Esch.

 

Pavilón Luisina pramene – jedna z nejzajímavějších empírových staveb v Čechách  z roku 1827 na oválném půdorysu s hustou arkaturou vstupů a lucernou na vrcholu. Autorem projektu je krajský inženýr Stöhr

 

Kolonáda Solného a Lučního pramene – dokonale proporčně zvládnutá pozdně klasicistní stavba vychází z funkční dispozice středního společenského pavilónu a dvou spojovacích křídel k pavilónům nad prameny. Stavba v slatiništi stojí na 1 116 pilotech a byla dokončena v roce 1843.Uvnitř slouží jako krytá kolonáda s masivním sloupořadím.

 

Dvorana Glauberových pramenů – rozměrná stavba z období funkcionalismu s betonovým skeletem je stále ještě pod vlivem novoklasicismu a má dokonce i egyptské prvky v detailech. Se svým sloupořadím  a masivní kupolovitou lucernou  ve střední části připomíná chrámové stavby a navozuje duchovní rozměr klenebních výšek katedrál. Stavbu nad třemi nově objevenými prameny dokončenou v roce 1930 projektoval místní stavitel Ernst Engelhart.

 

Císařské lázně Stavbu z roku 1880 projektoval františkolázeňský architekt Gustav Wiedermann, stavebníkem byl petrohradský bankéř Singer. Stavitelé volili zámeckou dispozici s reprezentativním vstupním pavilónem a bočními koupelnovými křídly, které vytvářejí dojem zámeckého vstupního čestného dvora. Slohově se jedná o vídeňskou novorenesanci s prvky renesance francouzské. Lázně byly hned od svých počátků vybaveny nejmodernější lázeňskou technikou a nabízely se v nich téměř všechny známé procedury. Singer si zajistil vlastní prameny z míst Nataliina /natálijina/ pramene. Stavba je citlivě zasazena do okrajové části parku a má podobu pohledově velmi příjemné, otevřené zámecké dispozice.

 

Hotel Imperiál. Autorem projektu je františkolázeňský stavitel Karel Wiedermann. Hotel s dřívějším názvem Villa Imperial /imperijál/ byl postaven v letech 1877-78 a po požáru v roce 1927 bylo přistavěno další patro. Je to jeden z nekrásnějších lázeňských domů zasazený jako solitérní stavba doprostřed zeleně parku. V Imperiálu byli cíleně seznámeni při svém pobytu v lázních budoucí manželé, Zita - princezna bourbonsko /burbonsko/-parmská a arcivévoda Karel I. Habsburský, budoucí císař.

 

Hotel Tři Lilie. Lázeňský dům byl postaven v letech 1793-4 stavebníkem Antonem Loimannem /lojmanem/, otcem prvního františkolázeňského starosty Kryštofa Loimanna. V letech 1827-8 přistavěl ke svému domu Kryštof Loimann první soukromé lázně, ve kterých se začaly velmi záhy připravovat slatinné koupele. Postupnými přístavbami v dalších letech dostaly Tři Lilie dnešní atriovou podobu s nádvořím, kde je kavárna a malá galerie. V domě bylo ubytováno mnoho významných osobností jako např. Johann Wolfgang Goethe nebo kníže Metternich. V letech 1992-95 prodělal dům náročnou rekonstrukci a dnes je z něj reprezentativní hotel.

 

Nenechte se ujít :

AQUAFORUM

Aquaforum je název pro multifunkční komplex ve Františkových Lázních s krytými a otevřenými bazény a řadou lázeňských, společenských a obchodních služeb. Uvnitř budovy je velký zábavný bazén, 25 m dlouhý plavecký a mělký dětský bazén. Venku před budovou je letní nevyhřívaný bazén a bazén vyhřívaný i v zimě. O zábavu dětí i dospělých se postarají vodní atrakce v podobě vln, vírů, velkého tobogánu a menší skluzavky. Komplex dále nabízí moderní fitness studia s posilovnou a tělocvičnami pro aerobic a spinning, saunu, infrasaunu, finskou saunu, aromaterapii, masáž, dvě squashová hřiště, rychlé občerstvení, restauraci a hlídání malých dětí sportujících rodičů. Práce na Aquaforu byly zahájeny v létě roku 2003 a stavba byla slavnostně otevřena 3. prosince 2005. Aquaforum je jednou z nových, výrazných dominant Františkových Lázní.

 

KOLONÁDNÍ  KONCERTY

Tradiční kolonádní koncerty ve Františkových Lázních se konají pravidelně od středy do neděle v koncertní sezoně, která začíná třetí sobotou v měsíci květnu a končí v měsíci září. Jsou volně přístupné lázeňským hostům ale i široké veřejnosti na tradičním místě, v hudebním pavilonu u Sadové kavárny nebo při nepříznivém počasí v koncertní síni kolonády Solného a Lučního pramene.

MĚSTSKÉ MUZEUM

Dějiny městského muzea začínají v roce 1912, kdy bylo z inciativy františkolázeňských občanů založeno občanské sdružení s cílem založit lázeňské muzeum. V následujícím roce bylo z rozhodnutí městské rady oficiálně založeno vlastivědné muzeum. Muzeum dnes ve svých výstavních expozicích představuje dějiny města, dějiny lázeňství a v samostatné expozici přehled a využití přírodních léčivých zdrojů. Navíc se zde ročně vystřídá až pět výstav současných výtvarných umělců. Atmosféra Františkových Lázní je natolik spojená s jejich historií, že návštěva muzea je téměř nezbytná – Takže neváhejte a navštivte naše muzeum, protože kdo nebyl v muzeu, nebyl ve Františkových Lázních!

 

AMERIKA

Amerika je rozlehlý chovný rybník na ploše téměř 60 ha nedaleko Františkových Lázních dostupný pěšky přes lázeňský lesopark. Patří do rozlehlé rybniční soustavy rozprostřené ve stejnojmenném lesoparku na okraji Františkových Lázní. Celá oblast s udržovanou sítí lesních cest a odpočívadel slouží především jako relaxační místo pro pacienty a návštěvníky Františkových Lázní. U rybníka je pláž a půjčovna loděk, na břehu byla v roce 1898 postavena ve stylu chebských hrázděných staveb romantická výletní restaurace, výletní atmosféru zpestřuje také areál naučné stezky z expozicí zvířat, přírodním cvičištěm pro návštěvníky a dětským hřištěm. Celá oblast je zároveň přirozeným biotopem, kde hnízdí velké množství vzácných vodních ptáků.

 

SOOS /sós/  - Národní přírodní rezervace

Leží 6 km severovýchodně od Františkových Lázní. Rezervace byla vyhlášena r. 1964 na ploše 221 ha, přístupná je jen část a to 1,2 km dlouhou podlážkovou naučnou stezkou s popisy a vysvětlivkami. Jedná se o rozlehlé rašeliniště a slatiniště, kde vyvěrá velké množství minerálních pramenů a čistý oxid ohličitý v tzv. mofetách - bahenních sopkách. Zjednodušeně jsou to vývěry oxidu uhličitého, který prostupuje  trhlinami narušený křemelinový štít, vytlačí část povrchové vody, v místě výstupu ji uvádí jakoby do varu a vymílá na povrchu trychtýřovitou prohlubeň podobnou sopečnému kráteru. Naučná stezka vede po dně vyschlého jezera, které mělo slanou (minerální) vodu. Dnes zde najdeme evropskou raritu - tzv. křemelinový štít - nahromaděnou křemelinu ze schránek jezerních řas rozsivek usazených na dně jezera. Je to "měsíční" krajina rozbrázděná erozí a pokrytá žlutou a bílou vrstvou vysrážených minerálních solí. V rezervaci žije řada chráněných živočichů a roste zde množství mokřadních a slanomilných rostlin.

Součástí naučné stezky je také prohlídka a ochutnávka Císařského pramene. SOOS je nejen prvořadou evropskou geologickou lokalitou, ale má také nesmírný význam z hlediska botanického a zoologického. Ve vstupním areálu SOOSu najdete dvě samostatná muzea - tzv. Dinosauří pavilón s velkoplošnými reprodukcemi obrazů Zdeňka Buriana a modely ještěrů v životní velikostí. Ve druhé budově je expozice dokumentující přírodu SOOSu, doplněná přehledem chráněných území na Chebsku. Na ni navazuje v patře ptačí expozice s preparáty a velkoplošnými fotografiemi ptáků. Prohlédnout si můžete také malou oboru s daňky a stanici pro poraněné dravé ptáky, kde je pro veřejnost vyčleněna malá ZOO.

 

MOTÝLÍ DŮM

Motýlí dům v Žirovicích je spojením klasického muzea s velkou sbírkou našich a tropických motýlů s ukázkou živých motýlů v přirozeném prostředí. V přízemí budovy si návštěvník prohlédne preparované motýly a v průvodním textu se seznámí s jejich životem. Pak přejde do patra, kde je skleník s tropickým mikroklimatem, ve kterém volně poletují živí tropičtí motýli. Motýli se  páří, kladou vajíčka a sají nektar z květů.Najdete zde druhy z tropického a subtropického pásma celého světa. Motýlí dům je otevřen pouze od dubna do září a je vzdálen od Františkových Lázní 3 km

 

HRAD OSTROH – SEEBERG /zéberk/

Ostroh, německy zvaný Seeberg, je původně románským ministeriálním hradem z konce 12. století, který byl přestavěn v gotickém a renesančním slohu. Areál se skládá z vlastního hradu a hospodářského předhradí s hospodářskou budovou a barokní stodolou. Hrad tvoří dva samostatné paláce - románský a gotický, které jsou provázány renesančním křídlem s arkádovou chodbou v nádvoří. Dnes je to významné turistické výletní místo s několika výstavními expozicemi.

 

Nezapomeňte navštívit i další historická města :

Cheb, Mariánské Lázně, Loket, Karlovy Vary, Bečov nad Teplou

 

CHEB

Cheb je vzdálen od Františkových Lázní 6 km. Nejstarší název Chebu vychází z  keltského názvu řeky Ohře - Agara, který se mění na latinské Egire /égire/ a z něj odvozený německý název Eger /egr/. Český název Cheb se objevuje v časném středověku a je odvozen od "ohbí řeky" Ohře, která obtéká skalní ostroh v severní části města. Právě na této strategické výšině bylo nalezeno slovanské hradiště z 9. až 11. stol. Původní Slované jsou během 12. století vytlačeni z Chebska silnou německou kolonizací vedenou z Bavorska markraběcím rodem Vohburgů /fóburgů/ a později vládnoucím císařským rodem Štaufů. Císař Fridrich II. Barbarossa   staví v Chebu císařskou falc, která má zdůraznit hraniční, strategický význam Chebu a Chebska. Samotné město se velice rychle mění z původní kupecké osady v blízkosti hradu na jedno z největších evropských středověkých měst. V roce 1322 je celé Chebsko včetně Chebu zastaveno Janu Lucemburskému za jeho pomoc při kandidatuře Ludvíka Bavorského na císaře. Zástava nebyla později nikdy vyplacena a Chebsko se stalo součástí Českého státu. Strategická poloha města na průsečíku dálkových cest z Čech, Bavorska a Saska byla sice zárukou prosperity kraje a města, přinášela však zároveň problém vojensko-strategický. Od husitských válek procházejí Chebem neustále vojska nebo se zde přímo bojuje. Z města se nakonec stává barokní pevnost sevřená do věnce opevnění z kterého se osvobozuje až na počátku 19. století. Po napojení na železnici Cheb proniká přes magický obvod středověkých hradeb a barokního opevnění a rozrůstá se do podoby průmyslového města.

Dnes je město významným regionálním centrem se zachovaným historickým jádrem města, které je městskou památkovou rezervací.

 

MARIÁNSKÉ LÁZNĚ

Mariánské Lázně jsou vzdáleny od Františkových Lázní 35 km. Jsou druhými největšími českými lázněmi, s velkým bohatstvím minerálních pramenů. Přímo v intravilánu města jich vyvěrá 40 a v nejbližším okolí téměř 100. Území současných lázní patřilo premonstrátskému klášteru v Teplé, jehož opat K.K. Reitenberg prosadil z popudu klášterního lékaře J.J.Nehra počátkem 19.století výstavbu prvních lázní.

Na základě velkolepého projektu architekta V. Skalníka byly provedeny terénní úpravy a založeny parky, které jsou dnes vedle množství pramenů nejcharakterističtějším znakem města. V roce 1866 byly Mariánské Lázně povýšeny na město a počátkem 20. století již patřily mezi nejvýznamnější evropská střediska.

Hlavní lázeňskou promenádou a významnou stavební památkou je pseudobarokní litinová kolonáda z roku 1889. K pitným kúrám jsou zde přivedeny prameny Křížový, Karolinin a Rudolfův. Před kolonádou se velké pozornosti těší zpívající fontána. Nejznámějšími dalšími prameny jsou Ferdinandův, Lesní a Ambrožův.

Lázeňské pavilony jsou převážně klasicistního a novorenesančního slohu, většina domů lázeňské čtvrti nese prvky secese. V sousedství kolonády stojí kostel Nanebevzetí Panny Marie, na západě, za Hlavní třídou pak pravoslavný ruský kostel sv. Vladimíra a anglikánský kostel. Historická část města je zahrnuta do městské památkové zóny

 

KARLOVY VARY

Karlovy Vary jsou vzdáleny od Františkových Lázní 47 km, leží na soutoku řek Teplé a Ohře. Jsou největším a nejznámějším lázeňským městem ČR. Město bylo založeno ve 14. století Karlem IV. Podle pověsti je nechal císař vystavět záhy po náhodném objevení termálních pramenů jeho loveckou družinou. Lázně se těšily přízni mnoha šlechtických rodů i bohatých měšťanů už v 16. století. Kvůli několika přírodním pohromám se z této doby zachovalo jen málo budov. Většina architektonických památek pochází z 18. a 19. století, kdy město zažívalo „období hojnosti“.

S rozvojem lázní začaly vznikat nové společenské a účelové stavby. Počátkem 18. století byl postaven první veřejný lázeňský dům (Mlýnské lázně) a také barokní kostel sv. Máří Magdalény. Další, především secesní výstavba následovala v 2. polovině 19. století, kdy vznikly Mlýnská a Vřídelní kolonáda, Císařské lázně nebo budova dnešního divadla. Některé stavby byly financovány a ze zisků z prodeje vřídelní soli nebo lázeňských tax, jiné ze štědrých příspěvků zahraničních mecenášů. Dnes je část historického centra zahrnuta do městské památkové zóny.

Karlovarská lázeňská terapie obsahuje mnoho ozdravných procedur. K léčbě se užívají jak staletími prověřené termální koupele a pitné kúry, tak i moderní metody jako kryoterapie, floating, laserová terapie apod.

 

BEČOV NAD TEPLOU

Nedaleko světoznámých lázní Karlovy Vary a 63 km od Františkových Lázní se na pravém břehu řeky Teplá uprostřed romantické krajiny Slavskovského lesa nachází malebné městečko Bečov nad Teplou. Počátky Bečova souvisejí s důležitou zemskou komunikací z Čech do Německa. Vedla směrem od Žlutic do Chebu. K její ochraně byl na skalní ostrožně nad Teplou ve 13. století založen opevněný objekt se strážní a celní funkcí. Roku 1387 král Václav potvrdil Boršovi z Rýzmburka právo vybírat v Bečově a Dražově clo.

Historické jádro města je městskou památkovou zónou. Ačkoliv je toto sídlo díky svým bohatým dějinám nabyto kulturními a přirodními památkami, hlavním turistickým lákadlem je bezesporu soubor výjimečných historických a uměleckých architektur, z nichž nejcennější je gotický hrad, renesanční palác a barokní zámek.

Od roku 2002 je zde veřejnosti trvale prezentována unikátní románská ostatková schránka - relikviář sv. Maura. Druhá nejcennější zlatnická památka České Republiky.

 

LOKET

Loket leží na úpatí Slavkovského lesa v meandru řeky Ohře, 39 km od Františkových Lázní.

Město vzniklo kolem roku 1240 za vlády krále Václava I. z předhradí pevného královského hradu stejného jména s románskou rotundou, zřejmě již ze třetí čtvrtiny 12. století, na výrazném ostrohu, sevřeném ohybem řeky Ohře. Hrad nabyl na významu zejména po roce 1230, kdy sem bylo přeneseno ze Sedlce sídlo krajského úřadu a tím i město Loket se povzneslo, protože hrad tvořil později spolu s městem jeden obranný celek. Soustava manství, která se vytvořila kolem hradu za Přemysla Otakara II., vytvořila totiž z Loketska zvláštní útvar. Město se upevnilo za Přemyslovy vlády a hospodářsky těžilo z výhodné polohy na obchodní cestě vedoucí z Chebu a Kraslic do Prahy přes Žlutice či Kadaň.

Loket je dnes oblíbeným turistickým cílem. Dominantou města je samozřejmě gotický hrad vypínající se na kamenném ostrohu nad řekou. Dnes je zde trvalá expozice porcelánu z okolí, útrpné právo v praxi a během roku se zde odehrává historické divadlo (šerm, oslavy…). Hrad je přístupný po celý rok.Malebné centrum města je městskou památkovou rezervací.


Fotogalerie